Lze užít jednořádkovou formu (1. syntaxe) pro krátké, jednoduché testy. Bloková forma (2. syntaxe) však poskytuje více flexibility a strukturovanosti než forma jednořádková a obvykle je čitelnější a snadněji se ladí.
Tip: Jednořádková forma umožňuje zadat více příkazů, ale jednotlivé příkazy musí být na jediné řádce, oddělené znakem "dvojtečka":
If A > 10 Then A = A + 1 : B = B + A : C = C + B
Při provádění bloku (2. syntaxe) je testována podmínka. Pokud podmínka je
true, pak se provedou příkazy následující
Then. Pokud podmínka je
false, pak jsou vyhodnoceny bloky
ElseIf (pokud nějaké jsou). Pokud nalezena podmínka je
true, pak jsou provedeny příkazy následující příslušné
Then. Pokud není žádná podmínka bloku
ElseIf vyhodnocena jako
true (nebo není-li žádný blok
ElseIf), pak se provedou příkazy následující
Else. Po provedení příkazu následujících
Then nebo
Else, pokračuje provádění příkazem následujícím za
End If.
Bloky
Else a
ElseIf jsou volitelné. Lze mít libovolné množství bloků
ElseIf, ale žádný se nesmí objevit po bloku
Else. Příkazy
If mohou být vnořené, tzn. mohou být obsažené v jiných příkazech
If.
K určení, zda se jedná o blokovou nebo jednořádkovou formu příkazu
If se zjistí, co následuje za
Then. Pokud je tam něco, kromě komentáře, pak je příkaz chápán jako jednořádková forma.
V jazyce JavaScript k tomuto účelu slouží příkaz
if...else.